Angel Derring: ZTICHLÁ HLADINA (recenze)
Už teď jsem zvědav, s čím přijde Angel Derring příště.
Těmito slovy jsem uzavíral recenzi knihy Akord života, literární prvotiny Angela Derringa. Čas nazrál a máme tu další… no, co je to vlastně? Román? Novela? Prozaický útvar vymykající se škatulkám?
To jistě. Od škatulek to má pekelně daleko.
"Ztráty jsou nevyhnutelné, my však můžeme ovlivnit moment, kdy s někým můžeme být… mít s ním ještě jeden den navíc, namísto těch, kdy jsme jej odmítli. Kdy jsme zaváhali a hledali úkryt."
Ztichlá hladina. Jak sám autor v závěru píše, "ztichlá hladina je část melodie v akordu života".
Obě knihy spolu souvisejí.
Stránky Ztichlé hladiny nás znovu zavádějí do města Yorn (byť většina zápletky je situována do Hann), kde se odehrává Akord života, akorát postavy jsou jiné, jmenují se jinak… Ovšem jakmile se děj stočí k muzice, ke kapele, čtenář znalý akordu zpozorní…
Široce pojaté vyprávění odvíjené v útržcích, náznacích, nám opět signalizuje, že i tady je potřeba číst mezi řádky a být připraven, že i v tomto příběhu bude nakonec všechno trochu jinak, než jak se zdá.
Máme tu i podobné konstrukční schéma: v první (výrazně rozsáhlejší) části je vypravěčem mladý muž jménem Chosse, který vidí popisovaný děj pouze jako výřez určitého úhlu. Vše ukryté za mantinely tohoto výřezu, je mu pochopitelně neznámo. A tak se zdá, že celá ta fabule jaksi nedává smysl, pokud nedokážeme… ano, část mezi řádky. Jenomže to je strašně těžké, v podstatě nemožné.
Možná i proto nám autor v předělovém doslovu děkuje za dočtení "až sem". A rovnou nás zavádí do epilogu – druhé, podstatně kratší, ovšem velice důležité části knihy. Je to čistokrevné rozuzlení, v němž se všechno objasní. I když, jak to v případě A. Derringa bývá, stane se tak způsobem nikoli polopatickým. A nám rázem dochází, že např…
- podivně tísnivý pocit z dickensovského pana Forda, až andělsky nereálného filantropa, byl samozřejmě správný,
- barvotiskově melodramatická love story Chosseho a Chriss v sobě skutečně tají předpokládané spodní tóny,
- Chosseho až seriálově schematický náhled na vztahy lidí kolem něj byl opravdu mimo mísu…
Atakdále, atakdále. Se slibem překvapení nás ve zmíněném doslovu autor vyzývá k opětovnému přečtení celé knihy. Možná si na to najdu čas a možná se mi tam to meziřádkové poselství vyjeví – i s oním překvapením.
Pojďme k resumé: co je na Ztichlé hladině pozoruhodné (a co jsem vyzdvihl už v Akordu života): zvláštní imaginativní obrazy a vskutku originální práce s češtinou postavená na bohaté a nezvykle aplikované slovní zásobě. Pár příkladů:
Otevřela se nebesa, sestoupila naděje. Sestoupil snad i amor? Zasáhl mě krásou, slovy, a hlavně mi poskytl novou cestu.
Pokud dokážeme milovat, dokážeme býti nadějí. Dokážeme býti oporou, kterou v nás vzbudí. Pokud nenávidíme, vzbudí v nás bestii.
Svět by se měl řídit rovnováhou, řídí se však chaosem. Čím dál více důvěřujeme strojům, namísto vědění.
Co bych autorovi doporučil: změnit vydavatele, s jehož produkty mám opakovaně stejnou zkušenost, a najít si někoho, kdo zajistí svědomitou redakci a korekturu. Není vinou autora, objeví-li se v hotové knize nadprůměrné množství stylistických lapsů, překlepů a chyb z nepozornosti.
Suma sumárum: Angel Derring zůstal věrný osobitému stylu a posunul své dílo znovu o kus dál. Jazyková akrobacie je až nevídaná. Končím tedy tak, jak jsem začal:
Už teď jsem zvědav, s čím přijde Angel Derring příště.
Jirka Raichl
Ztichlá hladina
Autor: Angel Derring
Počet stran: 236
ISBN: 978-80-7612-551-3
Vydáno: 2023, Nová Forma.
Anotace:
Čas pláče pro naději, pro poezii polibku. Pro chladnou krev. Život zahrál akordem života, ale ještě dříve musela láska jako růže padnout. Pokud vše padne a láska ustoupí. Pokud čas nadejde loučení a rány se prohloubí. Nadejdou dny a šance nové. Pokud čas klesne a rány se zpola zacelí. Dostanete možnost záchrany, budete hojit duši padlou, bolestnou. Starejte se o tu růži. Dodejte jí vše. Dodejte jí svit, ale i svobodu. Nenechte ji znovu zvadnout! Važme si okamžiků a nových dní... Rezonancí srdečních, jako frustrací aortálních.